Kamerové zabezpečovací systémy

Při praktické práci se nezřídka může hodit znalost toho, jak kamerové systémy prakticky fungují a co umí. Už jsme se seznámili s městskými kamerovými systémy (MKS), nyní se podíváme na kamery soukromých subjektů.

Ty samozřejmě mohou mít nainstalovány nejširší možné spektrum kamer, od maket po nejvýkonnější kamery s 30-ti násobným optickým zoomem a infračerveným přisvícením, nicméně dobré je počítat se střední variantou: černobílou kamerou s nočním viděním a infra přisvícením do 10ti, max. 20ti metrů. Kamera je buď statická (může být vybavená detekcí pohybu), nebo pohyblivá, která projíždí naprogramovanou dráhu (buď systémem „zleva doprava a zase zpět,“ nebo systém „snímám – určitou dobu – jednu bránu, přejedu na druhou, snímám druhou bránu, přejedu na třetí atd.“). Kamerové systémy v budovách bývají běžně vybaveny i mikrofony.

Nikoliv nezajímavý je i systém ukládání obrazu. Protože diskový prostor na ukládání dat je na celém systému nejdražší, využívá se metody, při kterém se ukládají dva snímky za vteřinu. Na plný záznam v TV standardu (25 snímků za vteřinu) se začne zaznamenávat v případě poplachu. Ten se spouští buď ručně, nebo automaticky – například detektorem pohybu. Záznam se díky elektronické povaze může ve vyšší kvalitě uchovávat i definovanou dobu před vyvoláním poplachu (zjednodušeně řečeno, systém ukládá plný záznam a po definované době, například 2 minuty, přebytečné snímky smaže a ponechá jen ony dva snímky do vteřiny).

O kvalitě snímků z kamerových systémů jsme se všichni mohli nesčetněkrát přesvědčit při jejich publikaci v médiích (odkud také známe výše zmíněné záznamy v půlvteřinovém intervalu). Pokud za nimi v okamžiku incidentu neseděl operátor a nepoužil zoom, bývá pravidlem, že obličej je téměř nerozeznatelný.

Z toho se dá vyvodit jednoduché pravidlo: při riziku, že je na místě akce umístěna kamera použijte maskování a neříkejte nic, co nechcete mít nahrané (nejen jména či přezdívky, ale i jakékoliv další zbytečné a použitelné informace – např. zmínka o tom, že se vracíte k autu dá vyšetřovatelům cennou informaci o tom, jak jste se na místo dostali).

Díky pokroku v biometrii skýtá určité nebezpečí i např. styl chůze. Snažte se proto o normální chůzi s rovnými zády, vyvarujte se tiků a nezvyklých póz (charakteristicky založené ruce atd.).

Při zasedání NATO v Praze policie tvrdila, že jednoho z organizátorů dokázala odhalit biometrickou metodou, při které z fotek měřila rozměry hlavy (vzdálenost očí, uší, šířka hlavy atd.) a porovnávala z databází, tuto informaci ale považujeme téměř jistě za falešnou a uvádíme ji spíše pro pořádek.

TIP: Pamatujte na to, že policie si může vyžádat záznamy z kamer soukromých subjektů i při vyšetřování události na veřejném prostranství (např. kamery sledující část chodníku či ulice na ústupové trase atd.)!